21

Byt se po tobě přestavěl.
Otevřel jsem dveře rovnou do kuchyně
a všechno tam bylo
o trochu jinde.
Stůl dál,
židle lehčí,
vzduch řidší,
jako by se místnost snažila
nebýt místností.
Černý koberec pod nohama
pohltil krok
a já měl pocit,
že se svět na chvíli
neumí rozhodnout, kde je dole.
Všude bylo ticho —
ale v tom tichu
zůstala tvoje stopa.