Některé knihy vznikají ze slov. Jiné z obrazů. A některé si od začátku nesou vlastní hudbu. Právě vychází první část soundtracku ke knize Chlapci z Brassai Sámuel utca. Album nese název Jak jsme se vlastně seznámili a odehrává se ve stejné Budapešti jako připravovaný román. Pavlače starých činžáků. Dvory mezi domy. Tunely. Holubi. Balaton. Tajně vykouřené cigarety. Léto, které se […]
Některé soundtracky vznikají až po filmu.Jiné vzniknou dřív než samotný příběh. Poslední týdny jsem pracoval na albu Christmas & Hamburger — synthpopovém soundtracku ke stejnojmenné knize, která se odehrává v zimní Praze krátce před Vánoci. Je to příběh dvou kluků.Jednoho přezdívají Christmas. Druhého Hamburger. A někde mezi neonovými ulicemi, nočními tramvajemi, fastfoodem, světýlky a tichými rozhovory se začne rozpadat něco […]
Dlouho existovaly moje příběhy hlavně v knihách.V posledních letech se ale kolem nich začal pomalu vytvářet ještě jeden svět — hudební. Ne klasická kapela.Ne rádio.Spíš soundtracky k emocím, městům, postavám a scénám, které se nevejdou jen do jedné stránky. A právě proto vznikl i můj oficiální Spotify profil. 🎧Antonín Deliš na Spotify Najdete tam první vydané album: — New Jeff […]
Některá města vás neopustí fyzicky. Zůstávají v hlasu, který už dávno přestal mluvit.V baru, kam se nikdo nevrací dvakrát.Ve světlech oken nad řekou.V nočních autobusech jedoucích přes město, které už dávno mělo spát. Neon & Angels nikdy nemělo být soundtrackem lásky. Spíš soundtrackem lidí, kteří se snaží přežít vlastní vzpomínky. Proto album začíná skladbou: Benjamin. Ne jako představení postavy. Spíš […]
Existují návraty, které nezačínají příjezdem. Začínají mnohem dřív. Ve chvíli, kdy se člověku začne vracet určitý vzduch.Barva vody v noci.Zvuk lodních lan narážejících do kovu.Něčí hlas, který už dávno zmizel. The Return to Umag nikdy neměl být soundtrackem „návratu“ v klasickém smyslu. Spíš návratu do místa, které si člověk nese v sobě, i když z něj odešel. Proto první skladba […]
Existují soundtracky, které nevznikají jako doprovod. Spíš jako města. Taková, která člověk nikdy úplně nenavštívil, ale přesto si pamatuje jejich ulice.Mokré promenády po dešti.Neon odrážející se na kameni.Prázdné bary po půlnoci.Hlasy vracející se zpožděně jako ozvěna z jiného času. Přízraky v Umagu — Úsvit naděje II: Cabaret of Ghosts pro mě nikdy nebylo klasické album. Spíš noční pobřeží existující někde […]
Existují soundtracky, které nevznikají jako doprovod. Spíš jako místo. Přízraky v Umagu — Úsvit naděje I: Overture in Salt & Wind pro mě nikdy nebylo jen album. Byla to atmosféra pobřeží mimo sezónu. Noční promenády. Sůl ve vzduchu. Staré hotely. Neon odrážející se na mokrém kameni. A možná právě proto mi připadá zvláštní vidět tenhle soundtrack na vinylu. Najednou nepůsobí […]
Poslední týdny trávím zvláštním druhem čekání. Moje knižní soundtracky postupně procházejí schvalovacím procesem pro širší digitální distribuci. Pokud všechno dopadne dobře, měly by se časem objevit i mimo SoundCloud — například na Spotify, Apple Music, YouTube Music, Amazon Music, Deezeru, Tidalu, TikToku nebo v hudebních knihovnách Instagramu a Facebooku. Neznamená to automaticky úspěch.Neznamená to, že algoritmus někoho zázračně vytáhne z […]
Když jsem začal vydávat soundtracky ke svým knihám, vůbec jsem nevěděl, co se s nimi stane. Nešlo o klasický hudební projekt. Nebyl za tím label, marketingový tým ani strategie typu „jak prorazit na Spotify“. Byly za tím knihy, obrazy, noční města, smutek, queer romantika, bazény ve tři ráno, vzpomínky, které se nevejdou do běžného literárního formátu. Hudba kolem mých knih […]
Na Světě knihy jsem neseděl sám. Čtyři dny jsme v kolektivní expozici sdíleli jeden zvláštní prostor — knihy, roll-upy, krabice, stres, smích, ranní stavění stánků i večerní vyčerpání. A první minuty? Upřímně: byli jsme tam jak sardinky na talíři paní Clackettové z Noises Off. V naší řadě byl Můj Výletník. Jemný, hravý svět výletů, zvířecích průvodců, samolepek a rodinných cest […]
Možná nebyla náhoda, kde jsem na Světě knihy seděl. Vedle mého stolu bylo nakladatelství Mlýny a po celou dobu tam měli rozloženou knihu o heraldice. Erby, znaky, rody, paměť, symboly. Několik dní to leželo vedle mě, zatímco já seděl u svého černozlatého stolu mezi knihami, plakáty, věštbami, QR kódy, lampičkami a vlastním jménem. Tehdy jsem si neřekl: vytvořím si erb. […]
Some of my books already exist in English. They are older self-published editions, released under my former author name Endralon Niuuhalast. Today I publish as Antonín Deliš, but this older English trace still belongs to me. I do not want to hide it. I do not want to pretend it was made by someone else. And I do not want […]
Na Svět knihy jsem v roce 2025 přišel jako čtenář. O rok později jsem se vrátil jako malý vystavovatel v kolektivní expozici autorů. Čtyři dny jsem stál za černozlatým stolem a díval se přes něj do haly vystavovatelů, na proud lidí, na slavná jména, na neznámé autory, na vlastní očekávání i vlastní únavu. Tohle nejsou soudy nad světem. Tohle jsou […]
Možná jste dnes kolem mě jen prošli. Možná jste si všimli černozlatého stolu. Možná zvláštního outfitu. Možná knih. Možná roll-upu. Možná hudby. Možná jen člověka, který tam několik hodin stál a snažil se udržet pohromadě vlastní nervový systém. Možná jste se zastavili. Možná jste si odnesli záložku, plakát, věštbu nebo knihu. A možná jste teď poprvé otevřeli web endralon.space. Jestli […]
Blíží se Svět knihy Praha 2026 a já si čím dál častěji uvědomuji, že u takové akce se nedá počítat jen s nadšením. Nadšení je krásné. Ale samo o sobě nezaplatí tisk, stánek, letáky, plakáty, cestu, jídlo ani měsíc života. Nadšení je motor, ne rozpočet. A protože jdu na Svět knihy jako samostatný autor, bez nakladatelského aparátu za zády, musím […]
Zítra začíná Svět knihy Praha 2026. Na několik dní se svět, který většinu času existuje jen mezi stránkami knih, soundtracky, fragmenty textů a nočními poznámkami, znovu přesune do fyzického prostoru. Budu v pavilonu D / KD004.U stolu Antonín Deliš. S knihami.Se záložkami.S podpisy.S knižními věštbami.A s malou růžovou slzou anděla. Každý rok mě na literárních akcích nejvíc fascinuje moment těsně […]
Před šedesáti dny jsem začal odpočítávat čas do Světa knihy. A spolu s tím mi došla jedna nepříjemná, ale důležitá věc: Představa, že si člověk sedne za stůl, položí na něj svoje knihy a lidé si ho nějak najdou, je dnes už vlastně iluze. Nestačí napsat knihu. Nestačí ji vytisknout. Nestačí roky něco budovat v tichu. Člověk musí dát světu […]
Nejsem klidný. To je možná nejpřesnější věta, kterou můžu pár dní před Světem knihy napsat. Nejsem v náladě člověka, který si jen tak zabalí pár výtisků, postaví je na stůl, usměje se na kolemjdoucí a večer si řekne, že to bylo milé. Možná jednou takový budu. Možná až půjdu na Svět knihy podesáté. Možná až budu mít za sebou deset […]
Před Světem knihy jsem měl spoustu plánů. Některé byly velmi praktické. Připravit knihy. Připravit stánek. Připravit menu. Připravit QR kódy. Připravit podpisy, záložky, plakáty, texty, příspěvky, věštby, krabice, oblečení, tělo, nervy a hlas. Některé plány byly ale méně viditelné. Chtěl jsem se na Svět knihy připravit nejen jako autor, který přijede ke svému stolu, rozloží knihy a čeká, jestli někdo […]
O kostýmu, smrti, patině, zlatých žilkách, malém rozpočtu a outfitu na Svět knihy Kdyby se mě někdo zeptal na módní inspiraci, nejspíš bych dlouho nevěděl, co odpovědět. Móda v běžném smyslu mě nikdy moc nezajímala. Neuvažuji v kategoriích značek, sezón, trendů, kapsulových šatníků a spisovatelů v bezpečně padnoucím saku. Většinou mě nezajímá otázka, co se právě nosí. Zajímá mě spíš […]
Antonín Deliš