ENDRALON.SPACE · ČLÁNEK
9. 8. 2026
20
Když za tebou cvakly dveře, seděl jsem na kraji postele jako na úzké římse. Telefon svítil do dlaní a čas se rozpadl na drobné modré šupiny. Seděl jsem. A nic se nepohnulo — jen ve mně.

Když za tebou cvakly dveře,
seděl jsem na kraji postele
jako na úzké římse.
Telefon svítil do dlaní
a čas se rozpadl
na drobné modré šupiny.
Seděl jsem.
A nic se nepohnulo —
jen ve mně.
















