33

Někdy mi říkáš: moje Libuška Šafránková — a já se směju, protože mi v tom jménu zůstává něha i filmové světlo. A přitom nás dělí něco, co nejde přemluvit. Něco mimo naši moc. Dvě čísla. Jedna věta. Jeden řád. Necháváme to být. Nevysvětlujeme. Jen se držíme tak, aby i tohle „mezi“ nebylo překážka, ale další způsob, jak být opatrně spolu.