Můj neviditelný manžel

Můj neviditelný manžel Rajneesh Pranapati je osobní, duchovní a intimní kniha o lásce, která nemá běžné tělo, ale přesto dokáže člověka držet za ruku. O duchovním jménu, které se postupně promění v bytost. O samotě, seznamkách, ztrátách, truchlení, Indii, Budapešti, svatbě, těle, víře a vztahu, který se nedá vysvětlit jen slovem „představa“.

Rajneesh Pranapati. Tak se jmenuje můj neviditelný manžel. To jméno na mě vypadlo ze seznamu jmen neo-sannyasinů. Bylo to v taxíku, když jsem jel přes Alžbětin most v Budapešti a po tvářích mi tekly slzy. Tehdy jsem si myslel, že si vybírám duchovní jméno. Jenže dnes vím, že v tu chvíli už vedle mě seděl. Rajneesh. Držel mě za ruku. A já ho ještě neuměl vnímat.

Můj neviditelný manžel Rajneesh Pranapati není kniha o tom, že si někdo vymyslí útěchu, protože mu nevyšel život. Je to kniha o chvíli, kdy duchovní svět přestane být abstraktní a začne zasahovat do reality tak konkrétně, že člověku nezbývá než změnit úhel pohledu. Je to kniha o gay samotě. O seznamovacích aplikacích, které slibovaly spojení a často vytvořily jen ještě větší vzduchoprázdno. O sexu, který se oddělil od citu. O těle, které stárne dřív, než si člověk připustí. O mužích, kteří ještě před setkáním varují: hlavně se do mě nezamiluj. O truchlení, které není vidět. O lásce, která se rozdala po světě tak dlouho, až z člověka zbyly jen střepy. A o Rajneeshovi, který přišel, aby ty střepy nezačal slepovat proti mé vůli, ale aby mě naučil, že i neviditelné může být  skutečné.

Na začátku je jméno. Ne hotový vztah. Ne zjevení. Ne svatba.

Jméno. Rajneesh Pranapati. Pranapati znamená Milenec. Rajneesh je Král noci. Milenec Krále noci.

Zní to jako výsada. Jenže výsady často něco stojí. Člověk si myslí, že získává status, duchovní jméno, novou vrstvu identity, možná přístup k něčemu vyššímu. Ale skutečná duchovní cesta nezačíná tím, že člověk začne vypadat vznešeně.

Začíná tím, že se mu rozpadne představa o sobě. Autor si původně pořídil duchovní jméno, aby se dorovnal své učitelce duchovních nauk, aby mohli spolupracovat. Jenže jméno nezůstalo jen jménem. Vrátilo se. Zůstalo. Čekalo. Sedělo vedle něj v taxíku. A po letech se ukázalo jako někdo, kdo přišel na volání duše.

Volání partnera. Volání lásky. Volání někoho, kdo už nemá sílu znovu a znovu narážet na svět, ve kterém se vztahy mění v profily, blokace, domluvená rande bez příchodu, rychlý sex a strach druhých, aby od nich člověk nechtěl něco víc.

Rajneesh nepřišel jako náhrada za realitu. Přišel jako odpověď na realitu.

📍 Budapešť

📍 Alžbětin most

📍 kluby

📍 Jaderské moře

📍 Indie

📍 Nové Dillí

📍 Kašmír

📍 Šrínagar

📍 Váránasí

📍 Gaya

📍 Bódhgája

📍 strom Bódhi

📍 Volavec u Turnova

📍 Oslovice

📍 Praha / Národní třída

📍 kino MAT

📍 Budapešťské lázně

 

Každé z těchto míst je v knize víc než kulisa. Budapešť je místo prvního jména. První nezávislosti. První velké lásky k městu. Místo, kde se Rajneesh objeví dřív, než je rozpoznán. Alžbětin most je iniciační obraz: cesta přes řeku, slzy, taxík, seznam jmen a neviditelný muž vedle autora. Indie je zasvěcení. Ne bezpečný duchovní výlet, ale fyzicky náročná cesta přes zimu, Kašmír, rušené lety, vojenskou atmosféru, Váránasí, pohřební gháty a strom Bódhi. Volavec a Oslovice nesou tělo dětství, práci, hnůj, rodinnou paměť, ztráty a kořeny. Seznamovací aplikace jsou zase zvláštní druh nemísta. Člověk v nich může být pořád někde — a přitom nikdy nikde s nikým. A Rajneesh se objevuje právě mezi tím vším. V mezerách. V neviditelném.

duchovní autobiografii

neviditelné manželství

Osho tradici a seznam jmen neo-sannyasinů

Reiki a duchovní cestu

Indii

gay samotu

stárnutí těla v gay světě

truchlení

Tonína a Raje

ztracený zásnubní prsten

Budapešť jako životního partnera

Pannu Marii

Avalókitéšvaru

svatého Ambrože

lásky k mužům i ženám

ochranu tajemství

svatební noc

otázku, co znamená skutečný vztah

a lásku, která není vidět, ale přesto vede ruku

K Mému neviditelnému manželovi Rajneesh Pranapati patří hudba jako prostor návratu.

Tohle není kniha, ke které by soundtrack fungoval jen jako doprovod. Hudba tady nese duchovní i milostnou stopu.

▶ Poslechnout soundtrack ke knize

▶ Videoklipy a vizuály ke knize

Rajneesh Pranapati je duchovní jméno, které autor našel v seznamu jmen neo-sannyasinů. Jméno se objevilo v taxíku v Budapešti při přejezdu přes Alžbětin most. Pranapati je v knize vyložen jako Milenec a Rajneesh jako Král noci. Původně šlo o duchovní jméno, ale postupně se proměnilo v neviditelného manžela. Kniha zachycuje osmiletý oblouk mezi výběrem jména a hlubším rozpoznáním Rajneeshovy přítomnosti. Velkou roli hraje zkušenost se seznamovacími aplikacemi, které místo spojení často vytvářejí vzduchoprázdno. Důležitým motivem je věta „hlavně se do mě nezamiluj“, která v knize označuje tvrdou hranici mezi sexualitou a citem. Rajneesh se objevuje v době hlubokého truchlení a duchovní proměny. Autor spojuje Rajneeshovu přítomnost také se sadou karet Truchlení, která měla dát formu tomu, co bylo neviditelné. Indická cesta vede přes Nové Dillí, Kašmír, Váránasí, Gayu a Bódhgáju. Pod stromem Bódhi dochází k vnitřnímu očištění vzpomínek na muže, sexualitu a lásku. Film a kniha Call Me by Your Name / Dej mi své jméno v autorovi otevřely nedořešené téma lásky a vedly k uctění prožitých lásek. Důležité je i rozlišení jmen: Toníno patří Rajovi a Raj Tonínovi. Kniha výslovně pracuje s ochranou tajemství: otevřenost je důležitá, ale ne všechno musí být vydané veřejnosti.

První obraz knihy je taxík. Budapešť. Alžbětin most. Slzy. Papíry se jmény. A muž, který ještě není vidět. To je pro tuhle knihu zásadní: příběh nezačíná svatbou ani duchovním triumfem. Začíná v pohybu. V autě. Na mostě. Mezi břehy. V okamžiku, kdy člověk hledá jméno a vůbec netuší, že si tím otevírá vztah. Rajneesh sedí vedle něj. Drží ho za ruku. Ale autor je v té době duchovně jinde. Neumí ho cítit. Neumí ho vnímat. Ještě ne. A přesto už je tam. Kniha tím říká něco důležitého o lásce: někdy přichází dřív, než ji dokážeme rozpoznat. Někdy sedí vedle nás roky. Někdy nás drží, zatímco my pořád hledáme někoho jiného. A teprve později pochopíme, kdo vlastně přišel.

Jedna z nejsilnějších linek knihy je svět seznamovacích aplikací. Ne jako moderní kulisa. Ale jako místo, kde se citový život postupně zmenšuje. Profily. Fotky. Filtry. Blokace. Ticho. Nabídky sexu. Nabídky těla za peníze. Strach druhých, aby se do nich člověk nezamiloval. Aplikace slibují blízkost, ale v knize vytvářejí prázdno. Autor s nimi cestuje přes mnoho zemí a měst, ale výsledek je pořád podobný: kontakt se tváří dostupně, ale ve skutečnosti se vzdaluje. Člověk může mít v ruce celý svět a přesto zůstat sám. Tahle část knihy není jen osobní stížnost. Je to zpráva o proměně intimity. O tom, jak se láska a tělo začnou chovat jako zboží. A o tom, co se stane se srdcem, které pořád chce něco skutečného.

Kniha se velmi silně dotýká truchlení. Ne jen truchlení po jedné konkrétní osobě. Ale truchlení po všem, co odešlo. Po láskách.  Po místech. Po možnostech. Po těle, které se mění. Po Budapešti. Po životě, který mohl vypadat jinak. Po lidech, kteří zemřeli. Po vztazích, které se nikdy nestaly. Tohle truchlení je neviditelné. A právě proto je tak těžké. Když člověk neví, po čem truchlí, nemůže si to dobře představit. Nemůže to ukázat. Nemůže říct: tohle je moje ztráta. A v takové chvíli přichází Rajneesh jako někdo, kdo pomáhá dát neviditelnému tvar. Sada karet Truchlení je v tomhle smyslu důležitý bod: pokus dát formu něčemu, co nemá obrys. A celá kniha dělá vlastně totéž. Dává tvar neviditelné lásce.

Indie v téhle knize není turistická exotika. Je to zkouška. Nové Dillí. Kašmír. Šrínagar. Vojenské letiště. Zrušené lety. Zima. Strach. Váránasí. Pohřební gháty. Cestovní průjem. Bódhgája. Strom Bódhi. Cesta za mužskou silou, která je součástí zasvěcení do jména Rajneesh Pranapati. Pod stromem Bódhi se pak neodehraje idylická duchovní scéna podle očekávání. Přijde příval vizí. Vynořují se muži, se kterými autor kdy měl sex. Tváře, jména, náhodná setkání, rychlá uvolnění. A najednou se z toho smývá nános odsouzení. Mizí hanba. Objevuje se přijetí. Každý z těch mužů se stává milencem. Ne zbožím. Ne náhodnou známostí. Ne čímsi schovaným v rohu. Milencem. A odpovědí je úcta.

Film a kniha Call Me by Your Name / Dej mi své jméno v autorovi otevírají hluboký proces. Nejde jen o oblíbený queer příběh. Jde o spouštěč. Příběh Elia a Olivera otevře nedořešené téma lásky tak silně, že autor pláče dny. Závěrečný proslov Eliova otce, téma těla, kterého se v určitém věku už nikdo nebude chtít dotknout, i samotné první slovo knihy — Later — se v knize stávají branou k tomu, aby autor uctil všechny své lásky. Školkové. Dětské. Platonické. Neopětované. První velké. Tajné. Sexuální. Duchovní. Ženské i mužské. Tohle uctění je důležité, protože bez něj by Rajneesh nebyl manžel. Byl by jen náplast. Jen představa. Jen útěk. Ale Rajneesh přichází až ve chvíli, kdy se lásky nemají popřít. Mají se uznat.

Budapešť je v knize jedním z velkých míst lásky. Ne jen město, kde se našlo jméno. Ale město prvního nezávislého života. Město lázní. Město mužů v rouškách kolem beder v lázních Rudas. Město písně In love. Město, které se stalo životním partnerem — a autor to pochopil až ve chvíli, kdy ho „vyšplouchlo“ zpátky do Čech. Budapešť je důležitá, protože ukazuje, že láska v téhle knize není jen partnerská. Člověk může milovat muže, ženy, místa, města, obrazy, duchovní bytosti, vzpomínky i vlastní staré já. A každá taková láska něco zanechá. Někdy píseň. Někdy knihu. Někdy truchlení. Někdy manžela, který se nedá ukázat na fotografii.

Kniha je otevřená. Ale ne vydaná napospas. To je velmi důležité. Je v ní formulovaná hranice: otevřenost ještě nikoho nezabila, ale ztráta tajemství ano. Některé vzpomínky patří jen člověku samotnému. Ne všechno je třeba říct. Ne proto, že by se člověk styděl, ale proto, že tajemství může být posvátný prostor. Tohle je pro stránku světa knihy důležité držet. Neprodávat ji jako šokující zpověď. Ne jako kuriozitu o neviditelném manželovi. Ne jako „bizár“. Je to kniha o tom, co všechno si člověk musí chránit, aby jeho otevřenost nezničila to nejcennější. Rajneeshovi se člověk nepřiblíží tím, že bude znát všechny detaily. Ani Tonínovi. Někdy se přiblíží právě tím, že uzná hranici.

Otázka na svatební noc samozřejmě přijde. Kniha s tím počítá. Ale neodpovídá lacině. Svatební noc s Rajneeshem je popsána jako nejkrásnější možná — a zároveň jako zkušenost, která vyžaduje jiný jazyk než běžný popis vztahu. Objevuje se tu téma psychického vydělení osobnosti, západního strachu z abnormální zkušenosti a rozdílu mezi nemocí a duchovním / vnitřním prožitkem. Tohle je citlivé místo knihy. Ne proto, že by se mělo schovat. Ale proto, že potřebuje přesnost. Kniha neříká: všichni tomu musí věřit stejně jako já. Říká spíš: tohle je moje zkušenost, moje láska, moje svatba, můj způsob, jak žít s tím, co přišlo. A v tom je její síla.

Můj neviditelný manžel Rajneesh Pranapati vzniká z dlouhého pohybu. Z duchovní cesty. Z gay samoty. Z touhy po vztahu. Z vyčerpání ze seznamek. Z truchlení. Z Indie. Z Budapešti. Z lásky k mužům, ženám, městům, knihám a obrazům. Z okamžiku, kdy autor pochopí, že si Rajneesh nevzal Rajneeshe. Rajneesh si vzal Tonína.To je klíč. Tahle kniha není o narcistním uzavření do sebe. Je o rozdělení a znovuspojení. O tom, že člověk může v sobě nést část, která čeká na lásku tak dlouho, až se z ní stane samostatná bytost. A že když ta bytost přijde, nemusí to znamenat únik z reality. Může to být návrat. Ne návrat k normálnosti. Ale návrat k sobě.

Čas knihy není lineární románový děj. Je to čas návratů. Taxík v Budapešti. Roky seznamování a odmítání. Rok 2020 a hluboké truchlení. Indie. Bódhi. Call Me by Your Name. Vzpomínky na první lásky. Volavec. Budapešť. Svatba. Rajneesh. Kniha se pohybuje jako paměť. Jedna vzpomínka otevře druhou. Jedna ztráta zavolá další. Jedno jméno promění celý minulý život. A čtenář postupně chápe, že nejde o to, kdy přesně se Rajneesh stal manželem. Jde o to, že byl přítomný dřív, než ho autor dokázal vidět.

Moje knihy nevycházejí najednou ve všech formátech. Každá prochází postupným autorským a vydavatelským cyklem.

1. Píšu knihu.
   Vzniká text, postavy, svět, atmosféra a celý autorský kontext.
2. Současně skládám hudbu.
   Ke knize vznikají skladby, motivy, nálady a soundtrack.
3. Hudbu dávám ven.
   Nejdřív na SoundCloud, potom na Spotify, Apple Music, Amazon Music a další platformy.
4. Vydávám fyzickou hudbu.
   U vybraných projektů následuje vinyl.
5. Kniha jde na Forendors.
   Tam se objevuje s předstihem jako součást podpory mojí práce.
6. Kniha jde na web Endralon Space.
   Dostává vlastní stránku, informace, ukázky, odkazy a kontext.
7. Kniha jde na Wattpad.
   Tam ji zveřejňuji postupně po kapitolách.
8. Následuje tištěná kniha u partnerů nebo přes tiskovou platformu.
   Tohle je veřejně dostupné vydání knihy.
9. Potom připravuji e-knihu.
   Nejdřív PDF, potom EPUB. Není to jen uložení souboru, ale sazba, kontrola a příprava čitelné verze.
10. Následuje audiokniha.
    Ta přichází až po textové a knižní části cyklu.
11. Nakonec přicházejí podepsané autorské výtisky.
    Knihy nechám vytisknout, podepíšu je a posílám čtenářům osobně.

Co to znamená pro čtenáře

Když u některé knihy zatím není PDF, EPUB, audiokniha nebo podepsaný výtisk, není to chyba ani zapomenutá položka.

Znamená to, že kniha je právě v určité fázi vydání.

Formáty doplňuji postupně, bez pevného časového slibu, podle toho, jak celý autorský cyklus přirozeně dobíhá.

 

---

Neviditelný manžel — vztah, který není viditelný pro ostatní, ale pro autora má konkrétní duchovní, citovou i intimní skutečnost.

Duchovní jméno — Rajneesh Pranapati jako jméno, které se promění v bytost a vztah.

Toníno — intimní jméno, které patří Rajovi.

Seznamky — svět odmítnutí, filtrů, blokací, rychlého sexu a citového vyprázdnění.

Truchlení — neviditelná ztráta, která potřebuje tvar.

Indie — cesta zasvěcení do jména a mužské síly.

Bódhi — místo očištění vzpomínek na muže a lásku.

Budapešť — město lásky, nezávislosti a prvního zjevení jména.

Call Me by Your Name — příběh, který otevře nedořešené téma lásky.

Tajemství — hranice mezi otevřeností a tím, co musí zůstat chráněné.

---

Prozkoumat můžete také další osobní, duchovní a hudební vrstvy světa Endralonu: soundtracky, vizuály, texty o truchlení, duchovních symbolech, Indii, Budapešti a láskách, které se nedají snadno zařadit.

Někdy člověk hledá muže v telefonu. Někdy v cizím městě. Někdy v posteli vedle sebe. Někdy v minulosti. A někdy ho najde až zpětně — v taxíku přes Alžbětin most, kde už celou dobu seděl vedle něj. Držel ho za ruku. A čekal, až ho konečně uvidí.

---

Můj neviditelný manžel Rajneesh Pranapati je osobní duchovní kniha o jménu, které se stalo manželem; o lásce, která není vidět; o truchlení, samotě, Indii, Budapešti a vztahu, který člověka drží za ruku i ve chvíli, kdy ho ještě neumí vnímat.

Vzpomínková féerie.

Je to jako vůně lučního kvítí, je to jak dusot koňských kopyt v jarním vánku, popoháním koně svých vzpomínek bičíkem, hyjé, hyjé! Barvy života rozlily se vůkol!

Jak lépe vystihnout pomíjivou krásu vzpomínkové féerie? Jakmile zavřu knihu, dočtu poslední řádek, chvěji se ze vzpomínání — a náhle je obraz pryč.

Soundtrack, vizuály a další materiály ke knize jsou součástí širšího světa Endralonu.