Některá města vás neopustí fyzicky.
Zůstávají v hlasu, který už dávno přestal mluvit.
V baru, kam se nikdo nevrací dvakrát.
Ve světlech oken nad řekou.
V nočních autobusech jedoucích přes město, které už dávno mělo spát.
Neon & Angels nikdy nemělo být soundtrackem lásky.
Spíš soundtrackem lidí, kteří se snaží přežít vlastní vzpomínky.
Proto album začíná skladbou:
Benjamin.
Ne jako představení postavy.
Spíš jako někdo, koho člověk zahlédne a už si není jistý, jestli tam opravdu byl.
Pak přijde:
Vendetta Villa.
Místo, které působí víc jako starý hřích než adresa.
A mezi:
Rum Clouds Over Prague
a
Basement Pulse
se celé album začne propadat do nočního rytmu města.
Ne turistického města.
Ale města taxíků, zadních vchodů, hotelových pokojů a neonů.
Stain in the Light
není skladba o světle.
Je o tom, co v něm zůstane vidět příliš dlouho.
A:
Baroque Skin
působí skoro jako dotek něčeho krásného, co už začíná mizet.
Druhá strana vinylu je temnější.
Funneled Highlands
je příměr, jak příběh Besame mucho nalétá do očí – jako prach z vrchoviny.
Pak přijde:
Face to Face.
Jeden z těch momentů, kdy soundtrack začne svádět.
Night Bus to Pisek
je noční cesta pryč.
Nebo návrat.
V PNVNY Universe se tyhle dvě věci často nedají rozlišit.
A někde mezi:
At Doctor Kovačová’s Party
a
Neon Ashes
se celé album definitivně rozpadne na ozvěny města, které pořád svítí, i když už dávno dohořelo.
Teď tenhle svět existuje i na vinylu.
A některé soundtracky dávají největší smysl právě tehdy, když se pomalu otáčejí pod jehlou gramofonu.
Vinyl:
https://elasticstage.com/soundcloud/releases/antonin-delis-besame-mucho-disk-a-neon-angels-album
