tělesnost

Jádrem sbírky je zápas mezi sebeobrazem a tělesností, mezi touhou po čistotě a přiznanou vinou. Lyrický subjekt – někdy prostě „Pan“ – se vrací k oporám, které se rozpadají pod dotykem času: k náhrobku na Vyšehradě, „v zeleném kabátu“, i k medvědovi z dětství s unavenýma, „vltavínovýma“ očima. Z duchovních gest se stávají hmatné situace: v „Roním bílé slzy“ se […]