Dnes ráno jsem se probudil a neměl jsem album.
Neměl jsem název. Neměl jsem tracklist. Neměl jsem hotové texty. Neměl jsem žádnou jistotu, že večer budu nahrávat sedm skladeb na SoundCloud a odesílat je jako vinyl.
A přesto se to stalo.
Během jediného dne vzniklo moje první samostatné album, které není soundtrackem ke knize, postavě ani příběhu. Jmenuje se Three Tides a jeho vizuálním symbolem je ≋.
Vzniklo z otázky, která se mi ráno objevila v hlavě docela prostě:
Když už mám tolik soundtracků ke svým knihám, proč vlastně neudělat album za sebe?
Ne album o sobě v doslovném smyslu. Ne deník. Ne zpověď.
Spíš album z toho, jak dnes vidím svět.
Z toho, co ve mně zůstalo po letech bolesti, truchlení, učení, návratů, pokusů, omylů a práce s nástroji, které se za poslední dobu proměnily tak rychle, že člověk někdy sotva stíhá chápat, co všechno je najednou možné.
Three Tides nevzniklo z ničeho.
Vzniklo během jednoho dne, ale ten den by nebyl možný bez všech předchozích pokusů. Bez soundtracků ke knihám. Bez práce na Christmas & Hamburger. Bez zjištění, že můžu do hudby vstupovat vlastním hlasem. Bez hodin promptování, zkoušení, opravování a hledání.
Dopoledne jsme nehledali hudbu.
Hledali jsme důvod, proč má album existovat.
Barvy. Modř. Stříbro. Světlo. Odlesky. Fotografie z bytu. Věci, které mě každý den obklopují. Svatební fotografie Benjamina a Queenie, která tu visí roky. Modré sklo. Stříbrné plochy. Domácí předměty, které nejsou dekorace, ale přítomnost.
Postupně se z toho začal skládat svět alba.
Sedm skladeb.
Sedm stavů vědomí.
Deep Blue
Blue Silver
Silver
White Light
Dark Gold
Afterimage
Horizon
Není to album o truchlení.
Je o tom, co člověk pochopí, když truchlení přežije.
Je o světle, které není happy endem.
Je o světle jako orientaci.
Je o otázce, která zůstává.
Je o důvěře, která neznamená jistotu.
A možná hlavně o tom, že člověk se někdy nevrací ke svému starému já. Vrací se do života jako někdo proměněný.
Dnes v noci už nemám sílu sepsat všechno.
A možná je to dobře.
Tenhle text je jen první zpráva.
O tom, že album vzniklo.
O tom, že existuje.
O tom, že jsem ho dnes odeslal i jako vinyl.
Rozšířený článek o celém procesu vzniku alba napíšu později. Protože ten příběh si zaslouží víc prostoru: symbol ≋, stará jizva z roku 2000, film Pláž, hledání vlastního zvuku, angličtina místo češtiny, The Ecstasy of Saint Theresa, Sigur Rós, Arrival, Interstellar, fotografie z bytu, modrostříbrná barevnost i to, proč z původních osmi skladeb nakonec zůstalo sedm.
Teď jen tolik:
Ráno album neexistovalo.
V noci existuje.
A já mám pocit, že některé věci člověk nevymyslí.
Někdy je jen nechá vystoupit z vody.
POSLECHNOUT ALBUM →
TEXTY SKLADEB →
MUSIC VIDEO & VISUALS →
VINYL →
ZPĚVNÍK →
