Nero vystupuje z moře v Rovinji.
V životě každého z nás hraje roli, zda jsme dostali nebo rozvinuli svou přezdívku a také to, jaké místo v srdci nás táhne – a nevíme proč.
Možná že právě jméno v nás dokáže rozeznít struny krásy. Možná se svým jménem nejsme pak sami.
Pro mě bylo toto malování něčím zvláštní – jednak proto, že v Rovinji žije část mého srdce v muži na pobřeží, ale také proto, že jsem do Rovinje vedl duchovní cestu. Chodíval jsem do kostela na vrcholu modlit se k Eufémii, zapalovat svíčky za lidi v dálkovém procesu.
Rovinj si každý pamatuje jinak – Rovinj na tomhle obrazu je přízračná. Jednak přichází noc – ale nebe ještě ukazuje, že je den – a pak vlny se tříští o pobřeží, aniž by k tomu podmínky dávaly důvod – je pěkný podvečer. Můžeme se tak domnívat, že vlny způsobuje svým příchodem z vody Nero. Jeho hlava zdobí koruna, na sobě má červené roucho se zlatým lemováním, odkazuje k minulým životům a propojenosti s tímto světem. Jsou to šlahouny karmy, které nás váží právě k těmto místům – místům našeho srdce – a ozařují tak chrám našeho srdce (jako Slunce ozařuje kostel na vrcholu) a my kráčíme vstříc svému osudu, zatímco srdce je naším nejlepším přítelem – které je vždy s námi: Nezradí, nesoudí, podporuje, našeptává co dál dělat.
Výzvou během mého malování bylo umístit postavu do dáli, ačkoliv byla plánována do předního plánu v polodetailu.
Tento obraz již má na svého majitele.
Líbí se ti můj obraz a chceš mě podpořit jako malíře?
Obraz se signaturou: Rajneesh Pranapati